Běžný účet - úmrtí osoby

[(uzivatel odstranen)]

Matka má běžný účet pro fyzickou osobu u GE Money Bank. Dnes jí bankovní úředník řekl, že v případě jejího úmrtí by peníze na jejím účtu propadli státu. Zdá se mi to nesmysl. Matka po mě chce, abych si okopíroval přední stranu občanského průkazu, že jí ten bankovní úředník na základě toho zajistí, aby v případě jejího úmrtí přešli peníze na mě. Je to blbost, nebo má ten bankovní úředník pravdu?
Já mám běžný účet fyzické osoby u ČS (sporožirový účet). Jsem u toho účtu jako jediný disponent. Je možné, že když zemřu, tak peníze propadnou také státu? Mě se to zdá jako blbost, ten bankovní úředník asi nakecal matce nesmysly. Ale jaké k tomu mohl mít důvody?

[Tomáš Marný]

Peníze na běžném účtu jsou předmětem dědictví jako ostatní pozůstalost... Pokud jsou dědicové, tak státu nepropadnou, budou ovšem nejspíš zablokovány do doby, než bude dědictví vyřízeno.
Ledaže by tě matka vydědila a jiná dědicové neexistovali .

[Petr Klešč]

To Tomáš Marný: Jestli se nepletu, tak podle našich zákonů rodiče nemohou vydědit své děti.

[(uzivatel odstranen)]

Takže jde asi o to, že když bude na účtu více disponentů, tak po smrti majitele účtu můžou ti ostatní disponenti manipulovat s penězi na účtu, popř. všechny peníze vybrat a účet zrušit? I když je majitel účtu mrtev?

[PatrikChrz]

[quote="Petr Klešč"tTo Tomáš Marný: Jestli se nepletu, tak podle našich zákonů rodiče nemohou vydědit své děti.v/quote]

To není úplně pravda. Děti patří do skupiny "neopomenutelných dědiců". Za "normálních" okolností musí neopomenutelný dědic dostat alespoň 1/2 svého zákonného podílu (to, co by dostal, kdyby neexistovala závěť), pokud je nezletilý tak musí dostat 100 % zákonného podílu.

Potomka lze i vydědit, ale jsou na to poměrně přísná pravidla. Nejjednodušší je, pokud spáchá trestný čin a je pro něj odsouzen k nepodmíněnému pobytu ve vězení na určitou dobu (tuším minimálně 6 měsíců?), nebo pokud se dopustí trestného činu přímo vůči zůstaviteli.

O něco horší je to "pokud vede trvale nezřízený život" nebo "pokud neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl", nebo "pokud mu odmítl poskytnout pomoc". Proti tomuto se ale může potomek odvolat k soudu a je třeba poměrně složité dokazování.

Samozřejmě i tohle lze částečně obejít a to vložit peníze do něčeho, co nepodlého dědickému řízení. Tohle je jeden z (velmi) mála případů, kdy se vyplatí životní pojištění. Uvede-li tam zůstavitel někoho jako oprávněnou osobu, tato osoba ty peníze dostane, aniž by to mohl někdo ovlivnit, eventuelně aniž by se o tom musel vůbec dozvědět (tedy jedna z možností jak zajistit milenku, "nepřiznané" děti, atd).

[PatrikChrz]

Matka má běžný účet pro fyzickou osobu u GE Money Bank. Dnes jí bankovní úředník řekl, že v případě jejího úmrtí by peníze na jejím účtu propadli státu. Zdá se mi to nesmysl. Matka po mě chce, abych si okopíroval přední stranu občanského průkazu, že jí ten bankovní úředník na základě toho zajistí, aby v případě jejího úmrtí přešli peníze na mě. Je to blbost, nebo má ten bankovní úředník pravdu?
Já mám běžný účet fyzické osoby u ČS (sporožirový účet). Jsem u toho účtu jako jediný disponent. Je možné, že když zemřu, tak peníze propadnou také státu? Mě se to zdá jako blbost, ten bankovní úředník asi nakecal matce nesmysly. Ale jaké k tomu mohl mít důvody?
-/quote]

Propadnout státu můžou pouze v případě, kdy jde o tzv. "odúmrť". Tedy případ, kdy někdo umře a nezanechá po sobě dědice.
Málokdo ale ví, že peníze mohou v určitém případě propadnout bance. Schodou okolností jsem měl vkladní knížku u Agrobanky, kde v podmínkách vzadu bylo uvedeno "vztah mezi bankou a vkladatelem se ruší, pokud vkladatel 20 let s vkladem nijak nenakládal, ani nepředložil vkladní knížku k doplnění úroků. Vkladatel má ještě 3 roky nárok na výplatu zrušeného vkladu". Banka totiž nemá povinnost případné dědice informovat o tom, že existuje nějaký vklad, který by mohli zahrnout do dědického řízení. Takže stačí, kdy si jenom "počká". Nám se něco takového stalo, když zemřela teta. Díky její známé, která tehdy dělala ve Spořitelně a řekla nám o tom, jsme peníze dostali krátce před tím, než lhůta uplynula.

[dalich]

Je to samozřejmě blbost. Po případném úmrtí vaší maminky je dědicem její manžel, není-li, tak její děti. Vklad či zůstatek je předmětem dědictví. To je však složité, dlouhé a nákladné. Nejlepší je mít k účtu dispoziční právo, úplně ideální je mít přístup k internetovému bankovnictví (nebo aspn GSM banking). Někdy je těžké přesvědčit rodiče, že nemusejí mít strach, ale pokud jim to trošku myslí, budou souhlasit. Samozřejmě hodně záleží na důvěře v rodině.

Úmrtí je jistě bolesté a nepříjemné, ale je proti tomu jediná obrana, a to rychle se vzpamatovat a převést peníze. Uvedu příklad, jak je to u nás:

Kdekoliv mám účty já, má dispoziční právo i moje manželka, anebo má přinejmenším platební kartu. Protože se moc neorientuje v internetovém bankovnictví, má pro tyto účely příkaz vybrat ze všech karet z bankomatu maximum, co půjde, včetně karet kreditních. PINy zná a máme doma i jejich seznam na smluveném místě. Pak oznámí smrt a případně bance vrátí to, co jí budeme dlužit.

U mých rodičů je to jednodušší, mám přístup na jejich účet přes IB, takže v případě smrti obou zruším pravidelné platby, inkasa, zbytek ihned převedu, a poté nahlásím smrt. Těch 200 Kč, co tam zůstane na poplatky bance nechám, protože za dědické řízení mi to rozhodně nestojí, ztráta času.

Je to nepříjemné, ale na tyto věci se musí myslet předem. Po úmrtí to jde také, ale je to nákladnější a složitější.

Přesto jsem se setkal i s novými smlouvami, kde lze uvést, že v případě smrti majitele účtu účet nezaniká a s účtem je nadále oprávněn nakládat jeho disponent.

[PatrikChrz]

Je to samozřejmě blbost. Po případném úmrtí vaší maminky je dědicem její manžel, není-li, tak její děti. ...e/quote]

Nechci se hádat, ale dovoluji si tvrdit, že děti a manžel patří do stejné skupiny skupiny, dědí tedy úplně stejně.

Jestli to správně chápu je to takhle:
Ideální případ, Matka zanechá pouze peníze na účtě, řekněme 100 000 Kč. V tomto případě manželovi patří 1/2 jako bezpodílové spoluvlastnicví a ta druhá polovina se rozdělí mezi něj a děti. Pokud mají 2 děti dostane manžel 66 666 Kč a každé dítě 16 666 Kč.

[dalich]

Nechci se hádat, ale dovoluji si tvrdit, že děti a manžel patří do stejné skupiny skupiny, dědí tedy úplně stejně.n/quote]

Možná to tak je, nejsem právník

[speedy]

Nechci se hádat, ale dovoluji si tvrdit, že děti a manžel patří do stejné skupiny skupiny, dědí tedy úplně stejně.

Jestli to správně chápu je to takhle:
Ideální případ, Matka zanechá pouze peníze na účtě, řekněme 100 000 Kč. V tomto případě manželovi patří 1/2 jako bezpodílové spoluvlastnicví a ta druhá polovina se rozdělí mezi něj a děti. Pokud mají 2 děti dostane manžel 66 666 Kč a každé dítě 16 666 Kč.n/quote]

Dovolte abych do toho vnesl svuj pohled studenta 2. rocniku VS s pravnim zamerenim. Pokud zemrela osoba ma manzela a deti, tak spadaji do prvni dedicke skupiny a dedi stejnym dilem. Takze pokud je manzel a 2 deti, tak kazdy z nich dostane 1/3 castky.

Pokud by nebyly deti (byly vydedenne), tak pote manzel jde do 2 dedicke skupiny kde on dedi s rodici zemreleho + osobami, ktere zili ve spolecne domacnosti (pokud jsou). Az zde manzelovi pripada cela 1/2 majetku (v tomto pripade financni castky)

[Tomáš Marný]

[quote="Petr Klešč"tTo Tomáš Marný: Jestli se nepletu, tak podle našich zákonů rodiče nemohou vydědit své děti.v/quote]
Pleteš :
Zůstavitel může vydědit potomka pouze ze čtyř občanským zákoníkem uvedených důvodů, a to jestliže:
1. v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
2. o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
3. byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku,
4. trvale vede nezřízený život.
Důvody vydědění zákon blíže nerozvádí.

[PatrikChrz]

Nechci se hádat, ale dovoluji si tvrdit, že děti a manžel patří do stejné skupiny skupiny, dědí tedy úplně stejně.

Jestli to správně chápu je to takhle:
Ideální případ, Matka zanechá pouze peníze na účtě, řekněme 100 000 Kč. V tomto případě manželovi patří 1/2 jako bezpodílové spoluvlastnicví a ta druhá polovina se rozdělí mezi něj a děti. Pokud mají 2 děti dostane manžel 66 666 Kč a každé dítě 16 666 Kč.n/quote]


Dovolte abych do toho vnesl svuj pohled studenta 2. rocniku VS s pravnim zamerenim. Pokud zemrela osoba ma manzela a deti, tak spadaji do prvni dedicke skupiny a dedi stejnym dilem. Takze pokud je manzel a 2 deti, tak kazdy z nich dostane 1/3 castky.

Pokud by nebyly deti (byly vydedenne), tak pote manzel jde do 2 dedicke skupiny kde on dedi s rodici zemreleho + osobami, ktere zili ve spolecne domacnosti (pokud jsou). Az zde manzelovi pripada cela 1/2 majetku (v tomto pripade financni castky)

Rovněž nejsem právník, tak jsem si vysvětloval "suchou řeč" zákonů po svém. Ale zdá se mi to divné.
Vezmu extrémní případ - 9 dětí + manžel. Manželé si spolu našetří 100 000 Kč (teoreticky každý dá polovinu), ale v případě dětictví jeden z nich dostane pouhých 10 000 Kč? Když v případě rozvodu by dostal 50 000 Kč?
Něco jiného by samozřejmě bylo, pokud by ta částka byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (např. získaná darem nebo dědictvím), tam bych to pochopil, v případě rozvodu nic, v případě dědictví stejně jako děti.
No, netvrdím, že zákony vždy dávají smysl.

[speedy]

Opravdu je to tak jak jsem napsal. Vzal jsem si k ruce ObčZ a v : [quote="Hlavě II. §473 odst. 1"tV první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílemn/quote]
Odpuste mi ty paragrafy a čísla, ale odkazuju tím na zdroj, aby se to dalo případně dohledat. (Partner je v tom odstavci nově a je to vzhledem k Zákonu o registrovaném partnerství.)

rquote="Hlavě II. §474 odst. 2"tDědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.u/quote]
Tento § pamatuje na to, když nejsou "přítomny" děti, jak už jsem psal v příspěvku výše. A v tomto případě až přichází v úvahu ta manželova 1/2.

Jak jste psal o tom extrémním případu, tak je to přesně tak. V případě rozvodu se majetek nabytý během manželství půlí mezi bývalé manžely.

O tom jestly české zákony jsou nebo nejsou logické, bych za ty dva roky studia mohl vyprávět. Podle mne většinou nejsou

[PatrikChrz]

Speedy:
No právě z tohoto zákonu jsem vycházel. Domníval jsem se, že pokud ty peníze jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví, tak polovina z nich vlastně tomu manželovi "už patří" a to dědictví se týká jen té druhé poloviny.
Protože takhle by nebyl rozdíl mezi tím, co bylo ve výlučném vlastnictví manželky (ať nabyté před svatbou nebo jiným způsobem např. dary, dědictví) a mezi tím, co vlastnili společně.

[speedy]

PatrikChrz:
I když to naspořili společně ale zůstane to jen na účtě manželky, tak prostě má lidově řečeno, manžel smůlu a nemůže nijak doložit, že 1/2 prostředků do toho dal on sám. I když by to doložil, tak to stát nebude zajímat a bude dědit každý svůj díl (manzel, deti).

Jak už jste psal vyše u rozvodu by tu svoji polovinu získal, ale u dědictví ne. Ještě bych dodal, že toto pravidlo není v ObčZ moc dlouho. Dřív totiž platilo, že jeden z manželů dostal 1/2 hned v první dědické skupině a ne až ve druhé.