2 wizpal: Máš pravdu v tom, že admin účet pod Windows není z hlediska bezpečnosti zrovna ideální. Ale upřímně - i já ho používám a to bych fakt neměl problém nakonfigurovat neprivilegiovaného. Proč? Takto je to pohodlnější a s žádnými dírami potíže nemám - stačí se na netu nechovat jako pitomec, mít firewall / NAT a jednou za měsíc spustit antivir. Když naučím lidi kolem sebe pracovat s firewallem a nechovat se hloupě, tak se jim potíže vyhnou. Je to především o tom, co děláš. Čím menší míra schopností uživatele, tím větší restrikce by měl mít. A je jedno, zda to bude pod Windows nebo pod Linuxem.
2 Ageran: To rozhodně není o tom, že jednojádro tu bylo dřív. In-order procesory jako Pentium tu taky byly dřív než out-of-order Pentium Pro a přesto ustoupily do pozadí (a oprávněně). Dosavadní změny jako přidávání instrukcí a zlepšování ILP ale neznamenaly žádné změny pro vývoj software. Příchod multicore nutí programátory přecházet do úplně jiných dimenzí řešení logických úloh. V době, kdy většina programátorů by měla potíže s pointery a operátory new/delete, tak po nich budeš chtít úplně jinou dimenzi programování? Nevím, kolik jsi toho multithreadově naprogramoval, já už něco jo a i přesto, že to nebylo nějak složité (nezávislé úlohy serverového typu), bylo příšerné to ladit - vzájemných kombinací situací je u multithreaded kódu o několik řádů víc než u single-threaded.
Multithreaded úlohu není možné řešit logickým rozčleněním problému do dílčích částí a jejich samostatným zpracováním - dále totiž musíš popřemýšlet, co by se stalo, kdyby náhodou něco bylo dřív než něco jiného. Tím narušuješ paradigma programování, že se lze spolehnout na to, že kód na řádku n bude vykonán dřív než kód na řádku n+1. To dělá přemýšlení mnohem složitější, kód méně přehledný a paměťově náročnější (typicky můžeš řešit multithreaded úlohy tak, že na každé vlákno vytvoříš vlastní instance objektů). A teď si vem, že namísto toho, aby se výrobce CPU snažil a zaměstnal o 500 inženýrů víc (a pořádně jim zaplatil), tak je nutné zaplatit desetitisíce programátorů navíc (a pořádně je zaplatit). To není moc ekonomicky výhodné.
Víc jader je schopné vyřešit problém s absencí růstu výkonu jen v případě, že pro tato jádra budeš mít využití. A to proto, že víc jader automaticky znamená nižší frekvence. Fyzika je neúprosná - čím víc transistorů do CPU dáš (hlavně logiky), tím vyšší bude spotřeba. Je to obdobné jako když moc ženeš frekvenci - taky zvýšíš spotřebu. Čili jak MHz válka, tak core válka vedou k úplně stejnému výsledku - problému se zvyšováním výkonu kvůli přílišné spotřebě. Přidání dalších jader proto není řešením problému s příliš vysokou spotřebou, ale pouze dočasnou berličkou výrobců CPU zachraňující jejich prodeje (viz např. tato zpráva
Dual-core stays longer than planned nebo neustálé newslettery Intelu s dokola opakovaným tématem multithreaded programováním.) Za poslední tři roky se u neoptimalizovaných úloh výkon prakticky nezvýšil a oba výrobci CPU to moc dobře vědí.
