šifrování

[PetrGa]

Zdrávím tady a mám obecný dotaz.
Tady na této stránce se dočítám jak pracuje SSL(zajímal jsem se o HTTPS a odkázalo mě to i na SSL)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer

Chci se zeptat, jak může být takové šifrování bezpečné,když se používá stejný komunikační kanál pro posílání veřejného i soukromého šifr.klíče? přeci ten kdo by odposlouchaval, tak by zachytil certifikát s veřejným klíčem. A já když zašifruji zprávu tak ji pošlu tím samým kanálem a případný posluchačč by měl všechny použité šifry k dispozici, ne?
Mohl by mi někdo prosím objasnit trochu polopaticky, jestli je má úvaha ok, nebo není?
Velice děkuji

Já se v těchto dnech začal o tato zabezpečení zajímat. Ale jsem s tím na začátku. Téměř ničemu zatím nerozumím. Postupně se prokousávám.... Tak na mě prosím nechrlete "jasné" věci a výrazy
děkuji

[karlos00x]

mozna se pletu ale podle me hledas keyword "korenove certifikaty" ,

Kód: Vybrat vše

http://cs.wikipedia.org/wiki/Digitální_certifikát#Ov.C4.9B.C5.99en.C3.AD_certifik.C3.A1tu

musim takhle, jako odkaz mi to forum nevzalo skrz diakritiku

[JirkaVejrazka]

Soukromy klilc se nikdy neposila. Kazda komunikace se sifruje verejnym klicem druhe strany. Ve skutecnosti to je jeste trochu slozitejsi, ale tim se pro zacatek nemusis trapit.

Pamatuj si, ze verejne klice slouzi pro sifrovani a overovani podpisu, zatimco soukrome klice jsou pro desifrovani a podepisovani. To je zaklad.

Sifrovani smerem od tebe: Ty zasifrujes data verejnym klicem druhe strany, ta svym soukromym klicem desifruje.

Sifrovani smerem k tobe: Druha strana sifruje data tvym verejnym klicem, ty svym soukromym desifrujes.

Podepisovani dat: Za pomoci sveho soukromeko klice podepises nejaka data. Kdokoli (treba ten, komu data posilas) muze za pomoci tveho verejneho klice zkontrolovat, ze podpis je v poradku.

Oba postupy (sifrovani a podepisovani) se casto kombinuji dohromady.

Technicky vzato jsou tam jeste mezikroky (sifrovani verejnym klicem je pomale, tak se to dela trochu jinak), ale tohle jsou hlavni principy.

[vladimir]

Zjednodušeně: i když útočník zachytí oba veřejné klíče, neuvidí, co si mezi sebou posíláte, protože soukromé klíče potřebné k dešifrování mít nebude.

[PetrGa]

ahoj.děkuji vám
Chápu to tedy správně, že můj veřejný i soukromý klíč musí mít k sobě nějaký vztah? (stejně jako proti strana) A že jeden bez druhého je jen "půl dešifrátora"?

Když jdu na stránky banky, tak se šifruje. Jak ale mohu věřit, že je ta stránka pravá? Slouží tedy ty certifikáty k tomu? Potom ty certifikáty musí být už nějak v pc předem,ne? A nebylo by lepší a bezpečnější, kdybych zašel s usb klíčenkou do banky a tam si nahrál jejich certifikát?

Trochu se mi to motá v hlavě a potřebuju se ujistit, že uvažuju správně
Děkuji tedy za trpělivost

Otázka k tomu, co s tím částečně souvisí. Provideři jsou defakto Men in the midle,že?

A když používám skype, který nijak nenastavuju v oblasti šifrování, je tato komunikace po instalaci šifrována,nebo ne? A co třeba icq(přes pidgin)? nebo Mejl, který mám na Yahoo.com?
Děkuji

[JirkaVejrazka]

> Chápu to tedy správně, že můj veřejný i soukromý klíč musí mít k sobě nějaký vztah? (stejně jako proti strana) A že jeden bez druhého je jen "půl dešifrátora"?

Ano. Maji mezi sebou jasny (obvykle matematicky) vztah. Jeden bez druhehou jsou k nicemu.
Predstav si to treba tak (a jde o velke zjednoduseni), ze existuje rovnice
V + S = Z
Utocnik, ktery se dozvi V z nej nemuze odvodit S protoze nezna Z (coz je nejake cislo zname v dobe generovani verejneho a soukromeho klice). Ty znas S a jako jediny mas vsechna data nutna k tomu, abys tu rovnici vyresil.

V realu je to slozitejsi, ale treba u RSA ne o moc. Pouzivaji se tam mocniny a velmi velka prvocisla.

> Když jdu na stránky banky, tak se šifruje. Jak ale mohu věřit, že je ta stránka pravá?

U starsich certifikatu a prohlizecu musis kontrolovat zamecek (obvykle zluty vedle adresy nebo dole na status baru) a nesmi ti vyskocit zadne varovani.

U novejsich prohlizecu a stranek, ktere podporuji tzv. EV SSL certifikaty (banky by to mely podporovat) je zelene vedle adresy jmeno firmy, ktere byl EV SSL certifikat vydan. Kdyz na nem chvili nechas kurzor mysi, dozvis se ktera certifikacni autorita ho podepsala a ruci za jeho pravost.

> Potom ty certifikáty musí být už nějak v pc předem,ne?

Predem jsou v tvem PC (telefonu, tabletu) verejne klice certifikacnich autorit, ktere se tam dostanou s instalaci a aktualizaci systemu (treba a Windows + MSIE) nebo browseru (Firefox, Chrome, ...). Banka (nebo jina instituce) ti pri navsteve sve stranky posle svuj verejny klic, ktery musi byt podepsany soukromym klicem jedne z techto certifikacnich autorit, aby to "do sebe zapadlo". A jelikoz mas u sebe verejny klic dane certifikacni autority, jsi schopen overit pravost toho podpisu a tim padem plati ze dany verejny klic, ktery ti banka (napr.) poslala je opravdu jeji a nikdo ho nepodvrhl (treba po ceste). Visi to na duvere v kvalitu certifikacnich autorit, ale to uz neni technicka otazka.

> A nebylo by lepší a bezpečnější, kdybych zašel s usb klíčenkou do banky a tam si nahrál jejich certifikát?

Bezpecnejsi by to bylo. Jestli i lepsi je otazkou nazoru, protoze by to bylo neprakticke, slozite a drahe.
Certifikaty (a vsechny verejne klice) maji tzv. "fingerprint", ktery slouzi k tomu, aby se dala pravost certifikatu overit jinym kanalem, treba po telefonu. Teoreticky muzes zavolat na zakaznickou podporu banky a zeptat se, jestli certifikat, ktery ma SHA1 finterprint "39:51:72:(atd)" je opravdu jejich, ale vetsinou nepochodis. Maloktera instituce je na tenhle dotaz pripravena.

Kdyz pouzivas Skype, verejny a soukromy klic se generuje pri instalaci. U ICQ nevim jestli je vubes sifrovane, nepouzivam. Mail na Yahoo sifruje jenom tve pristupy na jejich stranky, maily mezi servery chodi nesifrovane (pokud se nechces bavit o sifrovani tela mailu nebo zvlastnich pripadech jako TLS mezi mailservery)

> Provideři jsou defakto Men in the midle,že?

Pise se "de facto" Technicky vzato jsou MiM, protoze jsou na komunikacnim kanalu mezi tebou a druhou stranou (at uz je to kdokoliv nebo cokoliv). Ale obvykle se termin "man in the middle" pouziva pro pripady aktivniho nebo pasivniho zneuziti a z toho bych vsechny providery pausalne nepodezrival

[PetrGa]

Jirko Vejrazko a další, velice děkuji za nápomoc při objasnění těchto věcí. A taky za opravu "de facto" )

[PetrGa]

Ahoj
Ještě mám jeden dotaz k tomu šifrování mejlů. Našel jsem program GPG. Píše se, že jde zabudovat do mejlového klienta(tedy zřejmě Outluk, Thunderbird atp.
Pokud takové klienty nepoužívám a vyřizuju si poštu přímo na Yahoo-mejl, mám nějakou možnsot šifrovat? Mělo by se jednat o nějaké mé vlastní šifrování na pc, protože ten Yahoovský by třeba mohl být zneužitelný. Nechci ale používat ty poštovní klienty,zdá se mi to zbytečné, když má schránka yahoo "neomezenou" kapacitu
Děkuji

[karlos00x]

postovni klient bude vyuzivat prave tu neomezenou kapacitu, kdyz pujdes pres IMAP tak ani nemusi vyrazne ubirat ty emaily misto na disku

[soban]

Můžeš normálně používat klienta na PC pro šifrované maily, a rozhraní na WWW pro nešifrované.

Jinak použitím klienta na PC o nic nepřicházíš prostě ten mail co používáš si zadáš do toho klienta a pokud zaškrtneš u POP serveru že má nechat správy na serveru tak tam i zůstanou a nebo můžeš používat IMAP pokud to tvůj email umožnuje.

Samozřejmě z www stránek se potom šifrované maily nepřečteš.

A nebo to co budeš chtít zašifrovat se dá i na PC a potom do mailu přidat jako přílohu, ovšem je to složitější a příjemce si zase musí stáhnout soubor a rozšifrovat a přečíst.

Nejlepšíje fakt používat nějakého klienta, třeba http://thunderbird.mozilla.cz/ a pro šifrování existuje rozšíření Enigmail které se o šifrování postará s gpg ( http://cs.wikipedia.org/wiki/GNU_Privacy_Guard) a pod...

Veřejný klíč pak můžeš dát na http://www.gpg.cz/

[Aleš Janda]

S tím šifrováním mailů je trochu kříž. Aby to bylo použitelné, tak:

• příjemce musí mít veřejný klíč (který musí být nějak dostupný)
• odesílatel musí umět šifrovat příjemcovým veřejným klíčem

Tyto podmínky v běžném prostředí prakticky nenastávají, protože i když se ty prokoušeš základy šifrování, lidi, se kterýma si budeš psát, to neudělají. A když už to někomu vysvětlíš atd., většinou je to někdo, komu nepotřebuješ nic tajného posílat.

Kromě toho jsou v šifrování dále problémy. Např. v klientu často nelze říci: tuto zprávu dešifruj a nech ji dešifrovanou. Veřejný klíč (a heslo k němu) tak budeš muset držet na věky věků. A bez dešifrování také samozřejmě nechodí např. hledání ve zprávách. Takže určitě si to zkus, šifrování mailů je hezká věc, ale mizerná implementace to IMHO de facto zabila.

[PetrGa]

jasně. rozumím. Není nic snažšího než lidi kolem mě začít přesvědčovat. Nejde ani tak o nějakou nelegální činost, kterou bych chtěl domlouvat. ale člověk nikdy neví, co může být v budoucnu proti němu použito. Dnes napíšu, že se mi zamlouvají názory Dalajlámy(bo přijel) a za 20let mě za to zavřou, protože se třeba změní režim a vešekerá komunikace se údajně ukládá kdesi za moje peníze(daně).

Mám ještě jeden dotaz ke Skypu. Na této stránce https://cs.wikipedia.org/wiki/Voice_ove ... t_Protocol se píše, že je údajně policii rozšifrování skypu známo. Máte někdo tušení, jestli se i tato komunikace ukládá? Nebo se neukládá a policie pokud chce poslouchat, tak musí zrovna v okamžiku kdy já hovořím?
Je nějaká možnost se dostat z venku, třeba přes wi-fi či jako MiM k uložené historii chatu skypu, co je uložena na HDD?
děkuji

[PetrGa]

A měl bych ještě jeden dotaz. Sice jsem cosi na síti našel, ale moc nejsem z toho chytrý. Lze nějakým způsobem docílit, aby útočník byl u něho "doma" a odposlouchával komunikaci mezi mnou a někým dalším? Jako že by nebyl MiM a neposlouchal moje pakety skrz Wi-fi, ale nějak po síti. Asi by musel znát moji IP adresu,že? Šlo by to pak?

[Aleš Janda]

Mám ještě jeden dotaz ke Skypu. Na této stránce https://cs.wikipedia.org/wiki/Voice_ove ... t_Protocol se píše, že je údajně policii rozšifrování skypu známo. Máte někdo tušení, jestli se i tato komunikace ukládá? Nebo se neukládá a policie pokud chce poslouchat, tak musí zrovna v okamžiku kdy já hovořím?
Je nějaká možnost se dostat z venku, třeba přes wi-fi či jako MiM k uložené historii chatu skypu, co je uložena na HDD?
děkuji

Typický příklad neozdrojované informace. Protokol Skype je uzavřen; je pravděpodobně nějak šifrován (i samotný klient využívá drsné anti-debugovací techniky), ale kvůli uzavřenosti nelze říci, kdo má k datům přístup. Je možné, že k nim nemá přístup ani Skype, a je možné, že kdyby na Skype někdo zatlačil (nebo zaplatil), bude moci data dešifrovat. Hovory však pravděpodobně neukládá, protože díky P2P návrhu často vůbec nejdou přes servery Skype, ale přes počítače účastníků. Wikipedii jsem upravil.

Je nějaká možnost se dostat z venku, třeba přes wi-fi či jako MiM k uložené historii chatu skypu, co je uložena na HDD?

Stejný problém jako předchozí - není známo, jak je to šifrováno (tedy jestli dostatečně), takže nelze odpovědět. Je možné, že je to možné Ale o ničem takovém jsem neslyšel, běžný člověk, který není velice blízko Skypu spíše nemůže.

Ohledně souborů na disku: ty nejsou standardně šifrovány nijak, dostane se k nim tedy kdokoli, kdo má přístup k počítači, ať už vzdáleně (průnik zvenčí), nebo fyzicky (vloupání se do místnosti).

Lze nějakým způsobem docílit, aby útočník byl u něho "doma" a odposlouchával komunikaci mezi mnou a někým dalším? Jako že by nebyl neposlouchal moje pakety skrz Wi-fi, ale nějak po síti. Asi by musel znát moji IP adresu,že? Šlo by to pak?

Ty pakety jsou stejné jak mezi počítačem a wi-fi, tak i dále na internetu. Pokud nejsou šifrované, vidí je všichni, přes koho to teče. Typicky tvůj poskytovatel připojení (největší riziko), páteřní síť a poskytovatel vzdáleného serveru. Ostatní: ne, nemůžou, leda třeba nabouráním routovacích tabulek atd., ale to by museli napadnout nějakou část na síti (téměř nemožné, navíc bys na většinu útoků přišel tak, že by „přestal fungovat internet“). Nejjednodušší je, když ti útočník pošle malware, ty ho spustíš, a pak všechna data odesílá (i) někam jinam.

[pospa (novy)]

No zkusim to trochu "poupravit". Zakladem je symetricka sifra. Znamena to ze existuji dva klice navzajem symetricke (opacne). Pro jednoduchost si predstavme ze prvni klic je X*6. Nejakou informaci, napriklad cislo 3 pomoci tohoto klice muzu zasifrovat a vznikne z toho 3*6 ... 18. Symetricka sifra je pak X/6 a pomoci te muzu informaci zpetne desifrovat 18/6 ... 3. Sifrovani samozrejme muze byt i obracene. Tj pomoci X/6 zasifruji a pomoci X*6 desifruji. V pripade SSL to tedy funguje tak, ze se vygenetuji dva symetricke klice, jeden se oznaci jako privatni (jekykoliv) a druhy jako verejny. Verejni se vystavi aby jej kdokoliv mohl pouzit a druhy si ponecha pouze jeho vlastnik. Tento "vlastni" klic pak muze jeho drzitel pouzivat k podepisovani zprav. Funguje to tak, ze zprava (nebo jeji cast) se podepise (zasifruje) vlastnim privatnim klicem a pokud se ji podari desifrovat privatnim klicem znamena to, ze byla podepsana privatnim klicem a tudiz je overeno ze odesilatel ma privatni klic. Za predpokladu ze privatni klic ma jen jeho opravneny vlastnik, je zaruceno ze ten kdo zpravu podepsal je opravdu ten za koho se vydava.
U sifrovani je to slozitejsi o to, ze se pouzije vlastni privatni klic a cizi verejny klic. Je to tedy v podstate podepsani (tim overim sebe jako odesilatele) a jeste zasifrovani verejnym klicem protistrany. Zpraha je tedy zasifrovana dvema klici a posila se prijemci. Prijemce ji desifruje mym verejnym klicem cimz overi ze je poslana skutecne mnou a pak svym soukromim, cimz zkontroluje jesttli byla poslana opravdu jemu. Pokud se desifrovani povede, jsou overeny obe strany komunikace a SSL kanal je navazany.
Jeste stoji za zminku jak zjistim, jestli verejny klic je skutecne vydany tim na koho je napsany. Klice jsou poskladane do stromove struktury. Pro jednoduchost si predstavme dve urovne. Prvni je nejaky ROOT certifikator jako VeriSign nebo pod. Ja zazadam o to aby mi vygeneroval certifikat. On mi doda verejnou i privatni cast, ale jen verejnou ulozi u sebe na webu odkud si ji muze kdokoliv stahnout a pouzit. Bezpecnost meho verejneho klice je pak zajistena onou autoritou. Samozrejme je otazka jak overit tuto ROOT autoritu. Je na svete nekolig (radove desitky) autorit ktere se povazuji obecne za duverihodne a dale se neoveruji. U nas v cechach je takovou autoritou treba 1.Certifikacni.

Uf. snad je to pochopitelne. Diky