Číslování u DELLu není zas tak složité. První číslo představuje třídu počítače a 5 je standardní kancelářský notebook s plnou výbavou pro střední a větší firmy. Druhé číslo značí úhlopříčku (4 = 14“, 5 = 15,6“), třetí generaci (9 = 8. generace Intel Core / AMD Ryzen) a čtvrté platformu – v tuto chvíli 0 značí úsporná čtyřjádra Intel Core a jde o výchozí model, 1 označuje výkonné konfigurace s 45W procesory (TDP) a 5 označuje AMD. Pětka na konci pro AMD už je nějaká zažitá konvence, kterou používají docela dlouho i další výrobci.
Počítač jsem dostal v docela skromné konfiguraci:





Intelovská i AMD verze sdílí stejný zevnějšek. Černé šasi je sice trochu nudné a usedlé, ale mechanicky dobře zpracované. Notebook je tak pevný, jak se v této třídě očekává a vzbuzuje očekávání, že každodenní nošení snese dostatečně dlouho.

V případě klávesnice mám standardní výhradu směrem k rozložení, protože chybí samostatné klávesy Home a End. Jinak ovšem oceňuji, že v této verzi již tak výrazně neprosvítá podsvícení v mezerách mezi klávesami. Stejně tak je fajn, že na zástupném numerickém bloku lze aktivovat psaní číslic pouhým držením Fn.
Touchpad byl od předchozích generací inovován. Může totiž konečně pracovat i v „přesném režimu“, kdy má velmi dobrou odezvu a řídí jej integrovaný ovladač Windows. Pokud jej přepnete do původního režimu (nevyžaduje restart), chová se tak jako v minulých generacích a nabídne i stejné možnosti nastavení. Trackpoint je s touchpadem provázán, takže to samé platí i pro něj.
Přesný režim je samozřejmě lepší (i když nenabízí tolik možností nastavení), ale má to jeden háček, který jsem pozoroval jak na tomto 5495, tak na 5591. Klidně každých 5 minut se při intenzivním používání touchpadu projeví asi sekundové zpoždění snímání a zůstává desítky sekund. Většinou přejde, když pak začnu používat trackpoint nebo pracuju jen s klávesnicí. Nepřišel jsem na to, co přesně tento problém vyvolá, ale v původním režimu se nic takového neděje. Nezbývá než počkat, až vyjde nějaká oprava ovladače od DELLu.

Full-HD IPS panel má lesklou úpravu jak notebooky před deseti lety. Nejde o bezrámečkové překrytí sklem nebo podobné výmysly – rámeček je standardně matný, jen displej má lesklý povrch. Barevně je pěkný a netrpí PWM blikáním na nízké frekvenci, ale moc nesvítí. Dle výrobce to bude okolo 220 cd/m^2. Ve venkovním prostředí mě rušily odlesky, které displej nedokázal přesvítit. V prosvětlené kanceláři u okna by to také nebylo nic dobrého. Běžně ve vnitřních prostorách ale jas stačí, byť očekávejte, že celý den necháte jas na maximum.
Dotykové úpravy bych se klidně vzdal výměnou za matný povrch a vyšší svítivost. Dle specifikací, ale žádný svítivější displej do tohoto modelu dostupný není (stejný problém platí i pro Intelovské 549x): https://www.amd.com/Documents/latitude- ... -sheet.pdf

Při napájení ze sítě je výkon někde na úrovni čtyřjádrového úsporného Core i5. V zátěži všech jader asi i o kousek větší. Spotřeba procesoru v zátěži je také podobná. Zatímco při napájení ze sítě nemá procesor problém držet takt nad 3 GHz i při zátěži více jader, situace se obrací, jakmile dojde jen na napájení z baterie.
Takt při zátěži jednoho jádra je okolo 2,3 GHz a při více jádrech jen 2,1 GHz. Kvůli tomu je notebook při některých činnostech viditelně pomalejší a v BIOSu/systému bohužel není žádná volba, která by nabídla plný výkon i pro baterku. Přitom stejné baterie jsou i v modelech s 45W procesory, takže nemám pochyby o tom, že v napájení problém nebude. U ekvivalentní Intelovské konfigurace tento problém není.
Snížení takt jsem nejčastěji pociťoval u složitějších webových aplikací ve Firefoxu a při úpravě RAW fotek v Lightroomu. Cinebench R11.5 na baterku vykazoval proti napájení z adaptéru 40% snížení výkonu na jedno jádro a 10% snížení výkonu při využití všech jader.

Vega 8 má, jak název napovídá 8 rasterizačních jednotek. Vyšší verze s Ryzen 7 PRO 2700U jich má 10 (až 25% výkonu navíc), naopak nižší verze s Ryzen 3 PRO 2300U jich má jen 6. Pouze jeden osazený paměťový modul sráží výkon čipu asi o pětinu. Místo necelých 2000 bodů v 3D Marku Fire Strike dá notebook skóre 1587. Pro srovnání: Intel UHD620 dává okolo 1200 bodů.
Děti mi propůjčily účet na Steam, takže jsem si s nimi zahrál Half-Life 2 mod Synergy (cooperační multiplayer). Je to stará hra, ale na maximální nastavení ve full-HD s AF 4x a bez AA stejně nedávala plných 60 fps. Předpokládám, že zde byla problém právě paměťová propustnost a druhý modul by to nejspíš vyřešil. I tak jsem na tom byl ze všech nejlépe – dedikovanou grafiku neměl nikdo a moje integrovaná byla nejrychlejší.

V zátěži je spotřeba ku výkonu podobná jako u Intelu. Notebook podobně hřeje (pohoda) a podobně fouká ventilátorem (většinou spíše tišší). Největší rozdíl je při velmi nenáročných činnostech – čtení webových stránek, psaní dokumentů a podobně. Tam, kde Intelovská verze žere 4 watty, si AMD verze řekne aspoň o 6. Vypadá to jako malý rozdíl, ale je to +50 %, což už na výdrži pocítíte znatelně.
Moje průměrná výdrž při převážně kancelářské práci bez omezování (+ sem tam úpravách fotek) byla 5 hodin a 44 minut. S Intelovskou verzí mám vyzkoušeno, že se výdrž pohybuje nad 8 hodin. Kdo chce tedy notebook na kancelářskou práci a častý provoz z baterie, ten by se měl dívat po Intelu.
Chlazení počítače nicméně nemá problém s klidovou spotřebou navíc při večerním čtení článků v posteli zůstává ventilátor vypnutý, a počítač je tedy úplně tichý.
---
Abych to shrnul. AMD verze není špatná. Kvůli výpočetnímu výkonu navíc asi smysl nedává. Grafický výkon už stojí za zvážení, ale pak je nutné mít notebook osazený dvěma paměťovými moduly. Spotřeba je problematická hlavně při nenáročných činnostech, nicméně s chlazením problém není žádný. Při práci na baterku je ale potřeba počítat hlavně s výrazným omezením výkonu na jedno jádro.
Pro koho tedy počítač je? Vzhledem k tomu, že Intelovská konfigurace s i5 a integrovanou grafikou vyjde na stejné peníze, má smysl AMD verze jen tam, kde chcete vyšší výkon integrované grafiky, případně vyšší kompatibilitu s 3D softwarem.
Výkon integrované grafiky lze u Intelovské varianty dohnat příplatkem za NVIDA GeForce MX130. Výkon se tím dostane na stejnou úroveň a díky možnosti grafický čip vypnout zůstane u Intelu výhoda vyšší výdrže při kancelářské práci. Hodí se dodat, že AMD verze existuje také s dedikovaným čipem, a to konkrétně Radeonem 540, který má oproti MX130 asi 30-40 % výkonu navíc. Je to na úrovni GeForce MX150, takže pořád žádné dělo.
Pokud jde o notebook samotný, kvůli displejům nenabízejícím svítivost větší než 220 cd/m^2 nejde o zařízení vhodné pro práci venku. Nejspíš výrobce předpokládá, že většina těchto strojů bude celý život zamčená v dokyně s občasnou vycházkou do zasedaček.
Jo a abych nezapomněl - čtečka otisků je naprosto otřesná a rozpozná prst jen tak v každém třetím případě, i když jsem si jeden prst naskenoval hned několikrát pro vyšší úspěšnost. Horší čtečky než na těchto Latitude snad ani neznám.