od Davpe 6. 5. 2005 13:29
Co byste nechtěli slyšet při operaci:
# Ha!
# Neviděli jste moje hodinky?
# To byla včera jízda. Nevzpomínám si, kdy jsem se naposledy tak opil.
# Sakra! Strana 47 v příručce chybí!
# Tak, a teď to vyfotografujte ještě z téhle strany. To je opravdová hříčka přírody.
# Raději to uschovejte. Budeme to potřebovat při pitvě.
# Vrať to zpátky! Ošklivý pejsek!
# Počkat, jestli je tohle jeho slezina, co jsem to pak uřízl?
# Podržte mi tohle... no... tu... věcičku.
# Hej, přežil už někdo infúzi 500 ml téhle látky?
# Sakra, zase nefunguje světlo...
# Za ledviny se platí pěkné peníze. A tenhle chlápek má dvě.
# Zůstaňte všichni stát! Ztratil jsem kontaktní čočky!
# Můžete někdo zastavit tu tlukoucí věc. Ruší mě to.
# Kéž bych si nebyl zapomněl brýle.
# No, lidičky, bude to pro všechny z nás zajímavý pokus.
# Sestro! To nebyl ten člověk, kterému jsme měli změnit pohlaví...?!
# Doufám, že už má nějaké děti...
# Jen klid. Myslím, že je to dost ostré.
# Sestro, podepsal nám ten pacient souhlas s darováním orgánů?
# Proč sis teď vzpomněla, že se chceš rozvést?
# HOŘÍ! HOŘÍ! Všichni opusťte sál!
- Víte jak se říká tomu, když dva běloši tlačí auto?
- White power.
- Víte jak se říká tomu, když dva černoši tlačí auto?
- Black power.
- Víte jak se říká tomu, když dva cikáni tlačí auto?
- Krádež!
Deník správce sítě
Pondělí
9:05 Příchod do práce. Káva, čtení novin.
9:20 Volala účtárna, prý se nemůžou připojit k serveru Accounting. Sáhl jsem po šanonu a poskytl jim standardní odpověď č.112: "Hmm, ale mně to funguje." Blekotal jsem ještě chvíli a pak jsem jim poradil, aby zkusili rebootovat a přilogovat se znovu. Mezitím jsem z úpeesky odpojil kávovar (kafe už stejně docházelo) a připojil zpátky kabel od serveru Accounting. Účtárna volala za chvíli znovu a říkala, že je všechno v pořádku. Přece jen, není nad spokojeného uživatele.
10:20 Ta kráva z marketingu si stěžovala, že jí nefunguje modem. Zamumlal jsem, že jí předám našeho specialistu na komunikace, a přepojil jsem hovor do údržbářského kamrlíku. Ta moderní kancelářská technika dokáže skutečně ušetřit spoustu práce!
10:50 Zastavil se u mě šéf; množí se prý stížnosti na kvalitu uživatelské podpory. Zeptal jsem se, kdo si stěžuje - samozřejmě marketing. Šéf řekl, že to bude řešit, oznámil, že zbytek dne už tu nebude, a odešel hrát squash.
11:05 To pondělí mě vždycky zmáhá. Zapsal jsem do knihy "Odchod za účelem nákupu disket" a vypadl jsem do města.
16:20 Příchod z "nákupu disket". Podíval jsem se na záznamník, byl prázdný. Asi to bylo tím, že jsem zapomněl zapojit telefon. Napravil jsem to a doplnil záznamy v deníku.
16:25 Odchod.
Úterý
9:10 Zase se u mě zastavil šéf a znovu chtěl probírat stížnosti té krávy z marketingu. Ukázal jsem mu nový screensaver Hot Amanda, který jsem minulý týden stáhl z Internetu. Šéfovi se moc líbil - chtěl po mně kopii. Dal jsem mu disketu a zeptal jsem se ho, jak se budou ty stížnosti řešit; odpověděl, že bude asi nutné přijmout dalšího pracovníka, protože já už sám na všechno nestačím.
9:50 Dorazil jsem do osmé úrovně DOOMa.
10:25 Volal odborný poradce výrobního náměstka. Chtěl vedet, jak se maluje v Excelu graf. Řekl jsem mu, že na tak speciální úkoly máme odborného poradce, a přepojil jsem hovor do kamrlíku údržbářů. Ještě že máme ty moderní telefony!
11:00 Přišel údržbář. Říkal, že mu pořád volají nějací lidé a ptají se na podivné věci. Řekl jsem mu, že ho zaškolím, když za mě hodinku posedí u telefonu. Souhlasil.
11:05 Odchod na oběd.
14:00 Návrat z oběda. Údržbář poctivě seděl u telefonu. Říkal, že pořád zvonil telefon, a proto všechna volání přesměroval do kantýny. Ten chlap je fakt dobrej!
14:10 Začal jsem údržbáře (jmenuje se Fanda) učit DOOM. Byl učenlivý, a už za pár hodin mě dokázal sejmout. Začal jsem tušit, že tenhle chlapík má před sebou budoucnost.
16:00 Fandovi končila směna, a tak jsme skončili i školeni o DOOMu. Mne zbývala ještě hodina. Přemítal jsem, co mam dělat, a vzpomněl jsem si na server Accounting ze včerejška. Zkusil jsem tedy několikrát za sebou stisknou hlavní vypínač, abych si ověřil, jestli funguje. Vypínač fungoval bez problémů; horší to bylo s úpeeskou a se serverem.
16:30 Odchod.
Středa
8:30 Šéf dodržel slovo a přivedl nového člověka na technickou podporu. Nějaký Milan. Ukázal jsem mu tedy místnost se servery, switch a posadil jsem mu na stůl počítač. Trochu sice protestoval, že dostal jen PC-XT, ale ujistil jsem ho, že na Windows mu černobílý displej úplně stačí.
9:00 Milanův počítač skončil bootování smich. Milan se hned začal zajímat, jak se připojí k síti; zřídil jsem mu tedy uživatelské jméno. Nastavil jsem minimální délku hesla na 64 znaku, ať si chlapec taky trochu užije.
9:15 Volali z účtárny, že potřebují zřídit uživatelské jméno pro nějakou novou pracovnici. Odpověděl jsem, že k tomu potřebuji speciální formulář podepsaný vedoucím oddělení, všemi ostatními vedoucími pracovníky, skladníkem a ředitelem. Trochu se divili, ale mně už to bylo jedno, protože jsem zavěsil.
10:05 Volala nějaká Lenka z účtárny, že prý potřebuje heslo na síť. Po hlasu vypadala na devatenáct až dvacet; zeptal jsem se jí tedy na jméno, příjmení, datum narození, rodinný stav a adresu. Odhad se potvrdil - devatenáct a svobodná. Řekl jsem jí tedy, že jí večer heslo doručím osobně domů.
11:05 Milan konečně rozchodil svoje ikstéčko a začal se shánět po nějaké práci. Poslal jsem ho pro cigára; jen ať se mladej zaučuje.
11:20 Milan přinesl cigára. Ukázal jsem mu manuál k systému AS-400 a posadil ho k telefonu, ať si vyzkouší i praxi. Odchod na oběd.
16:00 Návrat z oběda. Milan se evidentně zhroutil - asi tři hodiny se prý marně pokoušel rozchodit server Accounting. Vynadal jsem mu a poslal jsem ho pro další cigára. Pak jsem znovu zapojil k serveru ethernetový kabel. Obraz na televizi se sice trochu zhoršil, ale práce má koneckonců přednost.
16:10 Sekretářka z personálního chtěla vědět, jak se spouští kontrola pravopisu. Poradil jsem ji klávesovou zkratku Ctrl-Alt-Del. Poděkovala a zavěsila.
16:30 Na záchodě jsem nachytal Milana, jak pročítá noviny s inzeráty nabízejícími zaměstnání. Pomyslel jsem si, že den se vcelku vydařil, a odešel jsem domů.
Čtvrtek
8:30 Znovu se objevil šéf; to sem chce chodit každé ráno? Vždyť si ani nestačím přečíst noviny! Tentokrát naštěstí přinesl dobrou zprávu - Milan prý vzkázal, že už do práce nepřijde. Řekl jsem, že dneska je fakt těžké sehnat člověka, který za něco stojí. To tak, dělit se o tohle teplé místečko ještě s někým jiným!
8:55 Volal kdosi z logistiky, že prý nemůže rozchodit české fonty. Zeptal jsem se ho, jaký čip má na videokartě; nevěděl. Seřval jsem ho tedy, ať si nejdřív zjistí základní informace o svém počítači a pak ať mi znovu zavolá.
9:15 Znovu volal ten z logistiky; dozvěděl se, že čipy na videokartě nemají s fonty nic společného. Odpověděl jsem mu, že jsem se taky neptal na videokartu, ale na grafickou kartu. Omluvil se, řekl že to zjistí, a zavěsil.
9:30 Volali z ekonomického, že se jim na fakturách objevují místo háčků a čárek přehlásky. Byl to už druhý případ s fonty v jednom dni, takže jsem jim slíbil, že s tím něco udělám. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodl, že změním centrálně všechny šablony dokumentu. Nastavil jsem bílé písmo na bílém pozadí; pro jistotu jsem ještě změnil standardní font na Wingdings.
10:00 Uprostřed deváté úrovně DOOMu se u mě zastavil Fanda a zeptal se, jestli bych nezašel na oběd. Představil jsem si, kolik mě dnes ještě čeká pitomých dotazů na fonty, a šel jsem s ním.
Pátek
8:00 Návrat z oběda.
8:25 Nějaký nešťastník z plánovacího volal, že zapomněl heslo, a žádal o radu. Poradil jsem mu tedy, aby použil speciální proceduru pro obnovu hesla - FDISK. Nešťastník poděkoval a zavěsil. Panebože, i tihle lidé mají volební právo?
8:35 Zase volal ten z plánovacího. Problém s heslem byl vyřešen, zato se objevil jiný - pro bootování mu systém hlásil "Error accessing Drive 0." Řekl jsem mu, že to je hardwarový problém a že potřebuje nový počítač.
9:15 Malér, ten nešťastník, kterého jsem včera v Doomu sejmul na šesté úrovni, byl šéf. Vtrhl ke mně rozlícený do kanceláře a nereagoval ani na můj nový screensaver Obsession. Od pondělka mám padáka.
10:00 Dělám to, co předevčírem Milan, tj. prohledávám inzeráty s nabídkou zaměstnání a na pár vybraných zkouším volat. V přestávkách mezi telefonáty provádím úpravu maker - přidávám příkaz Delete Document. Bez dobré systémové podpory se proste žádná firma neobejde.
11:15 Sehnal jsem nové místo. Je to dokonce stejná funkce, jakou jsem měl tady, a to u jedné softwarové firmy, která loni uvedla na trh nový operační systém. Posílám tedy do sítě na rozloučenou červa a balím si hrníček na kafe. Nashle!
Jednou takhle večer sedí chlap na gauči a kouká na televizi. Najednou zazvoní zvonek. Chlap otevře a tam malinká smrtka. "Co chceš?" "Já jsem si přišla pro vašeho papouška!" Chlap na ni zařve: "Vypadni!" nakopne jí a zavře dveře. Druhej den zase sedí kouká na televizi, a najednou zazvoní zvonek. Chlap otevře, tam malinká smrtka a za ní veliká. Ta malá na něj ukáže a zakřičí: "Ten to byl!"
KANIBALOVÉ
V jedné firmě zaměstnali 5 kanibalů jako referenty. Při oficiálním přivítání jim šéf povídá:
"Můžete tu pracovat , vydělat si pěkné peníze a můžete se stravovat v naší kantýně, ale naše zaměstnance necháte na pokoji..!!! Kanibalové souhlasili a slíbili, že nebudou nikoho obtěžovat. Po čtyřech týdnech přišel za nimi šéf a povídá: "Pracujete velmi dobře, ale chybí nám jedna uklízečka, nevíte co s ní je...? Všichni kanibalové odpověděli shodně NE a přísahali, že s tou věcí nemají nic společného.Když šéf odejde, zeptal se vrchní kanibal: "Kdo z vás sežral tu uklízečku...? Zezadu se nesměle ozve: " Já jsem to byl..!" Vrchní kanibal odpoví: " Ty idiote, my se už čtyři týdny živíme vedoucím oddělení, oblastním vedoucím, hlavním manažerem pro kontroling, aby nikdo nic nezpozoroval a ty debile sežereš
právě uklízečku.
Morální ponaučení:
Někteří chybějí - někteří NE.!!!
Pta se jeden kamarad druhyho:
- uz ti ta tva kamaradka z chatu poslala svou fotku
- jo...
- a co, jak vypada ???
- je tak hnusna, ze se mi pri nacitani fotky spustil antivir...
Letadlo rolovalo na startovací dráhu, najednou se zastavilo a vrátilo se zpátky. Po hodinovém čekání znovu odstartovalo. Znepokojený cestující se zeptal letušky, co se stalo. Letuška na to odpoví: "Pilotovi se nějak nelíbil zvuk motoru a trvalo nám skoro hodinu, než jsme sehnali pilota, kterému by to nevadilo..."
- Slečno, vy vypadáte čím dál tím líp.
- Ochhhh, moc děkuji.
- A čím blíž, tím hůř.
Takze jednoho krásného dne nastoupí v Ostrave prazák do plné saliny,
ve které uvidí ostraváka jak sedí na dvou místech a nikde jinde volné místo není.
Pristoupí k nemu rekne: "Prosím Vás posunul by jste se az k voknu?"
Ostravák kývne ze jo ale sedí dál.
Prazák jej znovu pozádá: "Posunul by jste se az k voknu?"
Otravák opet kývne a nic. Prazák se nastve a zarve: "Posun se az k voknu!!!"
Ostravák odpoví: "Tak do pice uz kvokni *****
Žena přijde ke knězi a říká mu:"Otče mám problém. Doma mám dva papoušky, samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu." "Jakou větu?" táže se kněz. " No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" "To je ale obscénní." vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: "Možná že bych věděl o něčem, co by Váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Prineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě Vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi."
"Děkuji Vám, otče. Tohle by skutečne mohlo pomoci." odpoví žena. Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domu. Když vstoupí do domu skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece unisono ozve:"Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:"Odlož růženec Franku, naše modlitby byly vyslyšeny."
Znáte novou dopravní značku pro blondýny?
???
... konec kruhového objezdu...
Příhoda z chatu (napsáno bez předsudků)
Karel30 vstoupil do místnosti
Karel30: Ahoj. Je tu někdo?
muslicka vstoupila do místnosti
muslicka: ahoj kocoure!
Karel30: Ahoj, ale já jsem Karel.
muslicka: hahaha jsi taky velkej vtipalek vid?
Karel30: Ano. Kamarádi z práce říkají, že jsem. Jednou jsem třeba řekl, že náš šéf vypadá jako buldog. To se mohli strhat!
muslicka: hahaha, co rikas na sex?
Karel30: No, je to jistě, ehm, zajímavá zábava a je to i celkem přijemné, ale...
muslicka: dame si to po netu brouku?
Karel30: Po netu? (Jmenuji se Karel.)
muslicka: no jasne ze po netu
Karel30: Možná ti to přijde trapné, ale...jak se to dělá?
muslicka: no jak asi ty vole! normalne budes psat co mas na sobe a co mas pod tim a budes mi rikat co mam delat a ja to budu delat a tak. tak co?
Karel30: No, dobrá.
muslicka: tak jo zacnem jaky mas pero
Karel30: Kuličkové.
muslicka: neboj na kulicky se taky dostane. ted me zajima tvoje brko
Karel30: Brko?
muslicka: ty v*ole ! jakej mas penis!
Karel30: Ach, tak. No, já nevím jestli ti to mám říct.
muslicka: neboj, ja to nikomu nereknu. moc me tim vzrusis!
Karel30: Nuže dobrá. Můj penis je takový, takový, oválný.
muslicka: boze dylku, sirku, chlupy...
Karel30: A proč to chceš vědět, můžu-li se zeptat?
muslicka: budu si te predstavovat a moc me to vzrusi! proste chci jenom vedet jestli je ta 30 u tvyho jmena vek nebo centimetry
Karel30: Věk.
muslicka: ach jo TAK REKNES MI TO NEBO NE
Karel30: Tak dobrá. Moment, zajdu si pro metr.
muslicka: ok cekam
Karel30 odešel z místnosti
muslicka: proc odchazis z mistnosti d*ebile
Karel30 vstoupil do místnosti
Karel30: Už jsem zpět! A jmenuji se Karel.
muslicka: kolik?
Karel30: Háháhá, čtvrtý jistě ne Prostě jen Karel
muslicka: tvy pero b*lbe!
Karel30: 18 centimetrů.
muslicka: no, de to...a jak je tlustej a co chlupy mas obrizku?
Karel30: Tlustý je docela dost, chlupy samozřejmě mám, vždyť je mi třicet! Obřízku nemám, všechny dokumenty musím trhat ručně.
muslicka: ty vole vis vubec co to je obrizka ?
Karel30: Myslím, že to je slangově skartovačka...
muslicka: boze!! to je kdyz TAM nemas kuzi
Karel30: Tam?
muslicka: na tvym pipinovi!!
Karel30: Proboha, takoví lidé existují? Jsou to chudáci
muslicka: vis co dem na to radsi nebo se z tebe p*oseru uz
Karel30: Dobrá.
muslicka: oki co mas na sobe?
Karel30: Bavlněný svetr a tepláky.
muslicka: dobre brouku, sundej svetr
Karel30: Vždyť je zima!
muslicka: grrr! chces me udelat nebo ne
Karel30: Ano.
muslicka: tak si sundej ten svetr!
Karel30: Dobře. Je sundán.
muslicka: fine, tetka si hlad b*radavky
Karel30: Přes nátělník?
muslicka: ty v*ole ty nosis natelnik? kolik ti je? 60?
Karel30: Třicet.
muslicka: sundej to tilko nebo se z tebe p*oseru uz!
Karel30: Dobrá. Co mám dělat nyní?
muslicka: hlad si bradavky!!
Karel30: Jak to mám dělat dlouho?
muslicka: dokud ti nestvrdne lamo!
Karel30: Bradavka? (Jsem Karel.)
muslicka: K*OKOT V*OLE
Karel30: Ach tak.
muslicka: tak co?
Karel30: Pořád nic.
muslicka: stoji ti vubec nekdy??
Karel30: Ano.
muslicka: dobre skusime to jinak. ja mam na sobe jenom podprsenku a kalhotky. muzes udelat co chces, co udelas?
Karel30: Řeknu ti, ať se oblékneš. Je velká zima.
muslicka: ale ja se nechci obliknout naopak jeste vic se svliknu! stojim pred tebou naha!
Karel30: Ach!
muslicka: copak uz ti stoji?
Karel30: Ne. Ale uvědomil jsem si, že zítra nejdu do práce! Ano, ano, ano!
muslicka: ach jo proc vlastne chodis do mistnosti udelas mi to?
Karel30: Já myslel, že mi tu uděláte jeden dokument co potřebuju do práce.
muslicka: jakej?
Karel30: O vztahu hranostajů k české gastronomii v 18. století.
muslicka: zajimave neco podobneho jsem davala svym zamestnancum ja, jsem totiz sefka. kde pracujes?
Karel30: V Lanškrouně.
muslicka: Karel Polák??
Karel30: Ano! Znáš mě??
muslicka: NE ASI KDYZ SEM TVUJ NADRIZENEJ MAS OKAMZITOU VYPOVED KARLE !
Karel30: Nejsem Karel!!